|
|
Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity
Palata, Luboš ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoritativním režimem druhé československé republiky (1938-1939) v její české části, důvody jeho vzniku, jeho popisem, zasazením do dobového kontextu. Ukazuje podíl katolických politických a společenských elit na jeho vytváření i na snaze o prosazení křesťanského charakteru nového režimu. Bere přitom v úvahu tehdejší kritické postoje katolické církve k demokracii, porovnává autoritativní režim druhé republiky s obdobnými režimy v tehdejší Evropě a pokouší se o morální a etické hodnocení tehdejších postojů českých katolických elit. Práce věnuje také pozornost protižidovským a protiromským opatřením druhé republiky. A pokouší se z vývoje za druhé republiky vyvodit poučení pro dnešek. Klíčová slova druhá republika, autoritativní režim, katolíci, katolické elity, Strana národní jednoty, stavovský stát, antisemitismus, Československá strana lidová, Stašek, Šrámek, Mnichov, Hácha
|
|
|
Role Portugalska v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1943-1949
Malý, Karel ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Role Portugalska v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1943-1949 analyzuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Portugalskem během druhé světové války a v následném poválečném období. Portugalsko ve válečné Evropě představovalo neutrální stát. Salazarova opatrná zahraniční politika manévrovala mezi Velkou Británií a Německem. Velkou Británii viděl jako světovou námořní velmoc a tradičního spojence. Německo představovalo pro Salazara silný stát ve střední Evropě, které bylo schopné čelit sovětské hrozbě. Západní spojenci již od počátku války projevovali zájem o geostrategicky významné Azorské ostrovy. Salazarovým zájmem bylo udržet zemi neutrální, proto odmítal propůjčit západním spojencům vojenské základny na Azorech. Ke konci války, kdy byla Německá porážka evidentní, Salazar povolil Spojeným státům využívat vojenské základny na Azorech. Portugalsko se tak stalo cenným partnerem v bezpečnostní politice USA. Jeho role nabyla na významu i po druhé světové válce, kdy demokratické hodnoty začal ohrožovat Sovětský svaz. Reakcí bylo založení NATO, jehož zakládajícím členem vedle USA se stalo také Portugalsko.
|
|
|
Portugalsko a židovští uprchlíci před nacismem
Kraftová, Pamela ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám přístupem Portugalska k židovským uprchlíkům během druhé světové války. Portugalsko se v průběhu staletí proměnilo ze země inkviziční v zemi nábožensky tolerantní. Vzestup německého nacismu a vypuknutí druhé světové války vyvolaly uprchlickou krizi, na kterou Portugalsko zareagovalo zavedením restriktivní politiky. Po pádu Francie se Portugalsko stalo jedním z nemnoha únikových východů z nacisty okupované Evropy. Tisíce židovských uprchlíků nalezly útočiště v zemi, kde panoval nedemokratický antiliberální režim, který vykazoval řadu podobných rysů s nacistickým režimem v Německu (spojoval je např. vyhrocený antikomunismus a antiliberalismus). Nepřítomnost rasismu a antisemitismu v ideologii Nového státu bylo naopak to, co tyto režimy rozdělovalo a zároveň představovalo základní předpoklad židovské emigrace, byť jen dočasné, do této země ve 30. a 40. letech 20. století. V práci se zabývám vztahem Salazara, portugalských úřadů, a především diplomatů v zahraničí, a též portugalské veřejnosti k pronásledovaným židům.
|
|
|
Portugalský režim Estado Novo
Horčičková, Lucie ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Ve své bakalářské práci "Portugalský režim Estado Novo" se zabývám vývojem Portugalské imperiální říše od vzniku první republiky v roce 1910 až do pádu režimu v roce 1974. Ve své práci budu analyzovat režim Estado Novo, definovat jeho charakteristiky, instituce a základní principy. Z metodologického hlediska se bude jednat o jednopřípadovou studii (tzv. vnitřní neboli konfigurativně-idiografickou studii, intrinsic study) nedemokratického režimu. Kromě analytického postupu budu používat i komparaci s jinými podobnými systémy. V první části své práce se věnuji první portugalské republice, která vznikla v roce 1910. Sociální a ekonomické problémy vedly k vojenskému převratu v roce 1926. Během období vojenské diktatury se ministrem financí stal António de Oliveira Salazar, který byl v roce 1932 jmenován ministerským předsedou. António Salazar zavedl ústavou 1933 autoritářský režim tzv. Nový stát (Estado Novo). V druhé části budu zabývat analýzou systému, rozdělením moci dle ústavy a dle reality, jeho ideologií jeho hlavními pilíři (církví, armádou, tajnou policií a korporativismem). Ve třetí části se budu zabývat postojem Portugalska k důležitým historickým událostem například ke španělské občanské válce či k druhé světové válce. Dále se budu věnovat zahraničním vztahům Portugalska a Československa během celého...
|
host ::
RSS.